logo-csWFIS O nás
„Lilie pod klopou, lilie za mřížemi“
Nová 38. kapitola
Skautské jaro
 z připravované knihy od bratra Jiřího Zachariáše - Pedra
Lilie pod klopou, lilie za mřížemi

1991 – 2021 | Slavíme třicet let!

19. duben 2021


Odebírat
Opište hash »

Kalendář oznamovatele

září 2024
PoÚtStČtSoNe
1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30
říjen 2024
PoÚtStČtSoNe
123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031
listopad 2024
PoÚtStČtSoNe
123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930
30. říjen 2024
Přihlásit se

 Stožárova stezka

1. září 2011


Vzpomínka na kamaráda – čtyři dny brdskou přírodou.

Před rokem, v polovině srpna 2010, odešel na věčnost Petr Mikeš - Stožár (Více Když legendy umírají). Všichni, kteří jej znali svorně potvrzují, že není dne, aby na něho nevzpomněli. Držel slovo a přátelství mu bylo zákonem, což je v dnešním světě velkým luxusem. Byl vyznavačem osmého bodu skautského zákona. Mnozí jeho přátelé jsou přesvědčeni, že králové humoru jako byl Vlasta Burian či Jiří Voskovec s Janem Werichem by mu, kdyby jej měli možnost poznat, přiřkli titul korunního prince.

V takových vzpomínkách se konala ve dnech 1.–4. 9. 2011 pozoruhodná a zároveň dojemně krásná akce nazvaná Stožárova stezka. Kde jinde se měla konat a kudy měla vést než brdskou divočinou, citovou vlastí našeho skautského bratra Petra Mikeše.

Stožárovy stezky se ve výše uvedených dnech postupně zúčastnilo kolem dvaceti mužů značného věkového rozpětí, od těsně předkremačních let až k jedenáctiletému vlčeti. Šlo o členy skautských oddílů Pětky Praha a Neskenonu z nichž je složen základ 13. oldskautského oddílu Svazu skautů a skautek ČR.

Stezka vedla od Čenkova přes vrch Písky, Kuchyňku, camp Mrazírnu a Bleskovku na kopec Studený s kamennou rozhlednou na jeho vrcholu, kolem hájovny Knížecí studánky, s nedalekým tábořištěm Dakota, odtud na staroslavný camp Bíkej a lesní sídlo společenství, které si říká Free Rowers. Tam všude každý večer z oněch dnů hořely ohně ke Stožárově poctě a vzpomínce. A že vzpomínat bylo vskutku na co neboť v každém z těch mužů zanechal Stožár svou výraznou stopu.

Po celé čtyři dny panovalo krásné, skoro letní počasí. Ani jednou nesprchlo. Hvězdy se napichovaly na špice temných brdských smrků a vzhůru k ním se v mihotavých spirálách draly jiskry z našich ohňů. Rána byla podzimně zamžená, ale sluneční paprsky na sebe nenechaly nikdy dlouho čekat. Také nálada mezi účastníky neklesla, stejně jako počasí, ze stupně jedinečnosti. Jak také jinak když Stožár byl s námi.

Stezka vyústila do krátkého posezení v úžasné restauraci u Dernerů, na Rovinách, v těsné blízkosti staré trampské osady Čunčí huba a každoročního místa srazu skautského přechodu Brd.

Věříme, že se příští rok při podobné vzpomínkové stezce opět setkáme.

 

JZP

Napsat komentář ...
0 příspěvků

381× 23. březen 2013 v 0:00